Zjistila jsem, že lidi milují, když se směju. Ale už nikoho z nich nezajímá, že za smíchem se skrývá vztek.
Jsou to hyeny.
Pohrdají mými pohledy. Tvrdí, že se na ně neusmívám, že se nesměju. Ale nemám-li se čemu smát, proč bych to dělala? Nelíbí se jim fotky s upřímným pohledem. A nelíbí se jim, co cítím...
Zlobím se. Ano, moc se zlobím. Odvrací pohled od znetvořených tváří a upírají ho na roztomilé děti. A nevidí pohled očí. Už se rači neotáčím. Hledím před sebe, abych snad svým pohledem nebyla nikomu na škodu.