Namydlenej blesk pod kudlou.

14. června 2012 v 20:35 | Froya-Ireth de la Feon |  Kecy. (pro rok 2012)
Dneska sem po mojí rodný díře lítala jako namydlenej blesk. Tak uvažuju, jestli se píše slovo "namydlenej" s tvrdým y. No...Uvidíme...
Do školy jsem přišla na poslední chvíli. Není se čemu divit. Šla jsem s čerstvě nagelovaným To., kterýmu jsem přišpuntovala jméno Jonáš, protože tak v ten danej okamžik vypadal.
Matika byla jako nová podoba smrti. Angličtina jako zmrtvíchvstání. Z jejího úděsnýho jekotu by se i mrtvej vzbudil, fakt...Pak nás chtěli vyfotit. Fotky kradou duše. Mám asi čtyři.
Na němčině nás málem všechny zabila. Ani se nedivím. Nikdo tam věčně nic nedělá, ale když už je ten konec roku, tak se všichni snaží zlepšit známky. Připomínaj mi fretky v tom mučícím kolečku. Mě na to lejstro chce kydnout dvojku. Co víc si přát? No horší je to s matikou. Což mi připomíná něčí písemku z naší třídy. Nevim, čí to je, ale podle písma a důvtipu tipuju To.
Čeština probíhala čistě v duchu zkoušení ostatních, tak jsem byla pokojená. I když jsem čekala, že si mě taky pozve pod kudlu. Ale vono nic..
A na dějáku jsme měli volnou zábavu na počítačích. Voni všechny Mgr., ačkoliv to tak nevypadá, maj taky duši a soucit.

Jen co jsem přišla domů, musela sem zas někam jít. Na absolvenťák. To bylo krásný. Přímo nádherný pozorovat, že ne všichni jsou takový lemplové jako já a za ty časy se stali mistry svýho nástroje...
V šest jsem letěla na hudebku. Nezjistila jsem nic novýho. Rytmus je zlo...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.