A tak se to stalo...

23. května 2012 v 20:32 | Froya-Ireth de la Feon |  Kecy. (pro rok 2012)
Úterý. Mějte na paměti, že neplánovaný věci dopadaj nejlíp...Protože čím dýl o tom přemýšlíte a těšíte se, tím spíš se nedočkáte a nebo zklamete. Důležitá věc - UŽ NEJSEM BLOŇĎATÁ.
Středa (to jako dnešek). Kydnout na sebe šaty dočista kytičkovaný je pro mě šílený, obludný, nechutný, monstrumózní...Ale udělala sem to. Se zrzavejma vlasama prej vypadám jako feťačka. Milé! A tak sem po ranním dilemu, kdy sem nemohla sladit šaty s vlasama dorazila do autobusu, oposlouchala všemožný ty kecy a ustála to všechno vohrabávání. Jeli sme do divadla. Žádnej luxus - prostě Českej Krumlov. Ale dalo se to ustát. S Marií jsme se prošli po krumlovských ulicích bosi a Ka. dělala, jakože s náma nemá nic společnýho...Burani! Pak sem si vyslechla jejich feťácký a uhulený historky. Nic novýho pod oběžnou dráhou...V autobuse nazpátek jeli i bejvalý spolužáci. Moji ne, ale i tak to byl děs. Ty jejich nezměněný ksichny a zmutovaný hlasy...Brr...K obědu byly zapečeý těstoviny. Nestojí to za řeč, ani za chuť. Pak sem mazala domů. Ale mazala neni ten správnej výraz. Táhli sme se jak smrad. Kvůli Tomášovo šmoulový zmrzlině. Pako! Chtěla sem jít ven, ale začalo pršet. Málo, ale přece. Šla sem až později a natrhala konvalinky. Maj nepěkný účinky na mojí palici. Bolí z nich hlava. Ale co..Matka měla radost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.