Klid. Ranní rituály. O roku 1861-1865. Věc, bez který nevzdechnu...

20. února 2012 v 17:47 | Froya-Ireth de la Feon |  Kecy. (pro rok 2012)
Klid. Klid. A nic jinýho.
Poslední tři dny jsem strávila klidem...Nepsala sem, chtělo se mi, ale nepotřebovala sem to...
Dneska ráno jsem se probudila (neobvyklí, co?). Kupodivu jsem se odhodlala vstát dřív. Dala jsem si moje mysli s bílým jogurtem a čaj. Snídaně je vůbec nejdelší ze všech ranních činností. Trvá půl hodiny...K tomu totiž sleduju Mimoně z Ameriky a docela mě to i baví, třebaže jsem s tímhle televizním "rituálem" začala teprva nedávno. Pak následujou ty divný věci, co dělame všichni, jako třeba vyčistit si chrup, oblíct se,...a tak dál.
Do školy sem šla naprosto sama, někdy někoho potkám a je to milý ztpestření, ale tentokrát jsem za to byla ráda. Dneska je totiž naprosto skvělý počasí - je celej den zataženo, není zima a všecko kolem mně dejchá takovou milou atmosférou. První hodinu jsme měli dějepis. Miluju ho, fakt. Dějiny mě strašně baví. Všichni se jako vždycky bavily mezi sebou a ani moc nereagovali na učitelku, někdy mi je jí trochu i líto...Hned na začátku hodiny se rozběhla diskuze ohledně Skylettčiný bezbotosti (ona totiž někde ráčila "ztratit" klíče, ty se ale posléze našli v její kapse u mikiny, milé překvapení). Pak hodila definitivně začala a začali jsme se učit někde o roku 1861-1865 (někdy mě má paměť na letopočty překvapuje, protože tohle jsem si vážně zapamatovala). Jenže nikdo - jako obvykle - moc nevnímal. Pak řekla učitelka takovou zvláštní větu: "Já skutečně nechápu, proč i ostatní nejsou zticha jako tady Kristýna (to mám bejt jako já)!" Kdyby jen tušila, že mojí nemluvnost způsobila žvýkačka v puse od M...
Matika, druhou hodinu byla vyložená nuda. Nedělali jsme nic kloubnýho. O chemii byli referáty a já se na ně nijak nedokázala soustředit a to ani nemluvím o němčině, na kterou se prostě soustředit nedalo a to všecko díky B., kterej o přestávce seděl na svém počestném místečku na okením parapetu (nebo sedí na topení?) a povídal si se mnou o jedný věci, bez který nedokážu dýchat...škoda jen, že si to tak málo uvědomuji. To pro mě byl zvrat dne, teď ani nemyslím na nic jiného...Potřebuju to!
Po škole jsem šla do knihovny a do hudebky. Teď tady sedím a poslouchám jednu skvělou písničku. Člověk co jí zpívá je mimořádnej a jeho hlas hladí, třebaže není zpěvák. Zbžňuju ho..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skyletta Skyletta | Web | 20. února 2012 v 19:45 | Reagovat

B tak nějak celkově donutí člověka přemejšlet. Fakt. Přišla jsem díky němu na spoustu věcí.
Strašně mě baví, když se tu o mně zmíníš. Je to bezva.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.