Stereotyp.

14. prosince 2011 v 17:36 | Froya Aranell |  Kecy. (pro rok 2011)
Obchody přelněné nejrůznějšíma nejvýhodnějšíma produktama, jen těma nejvhodnějšíma jako dárek k vánocům nebo nejrůznější a nejtřpytivější dekotace těch nejšílenějších barev..Co já bych za to dala, kyby se aspoň kousíček z těhlech všech prkotin odloupl a jako milimetrový proužek vůně, vznášející a pokrucující se ve vzduchu vnikl do mého nosu, čímž by mě rozjařil vánoční atmosférou a vyvolal ve mě ten chvějící pocit radosti (nejsou někdy vánoce jako extáze?) a při mém chvilkovém nadchnutí by pomalu takovým tím nadějným způsobem slétla k zemi vločka, ta první třpytivá vločka naděje, všechno by se v tu ránu proměnilo v tmu a já bych vnímala jenom za oknem tu vůni čaje se s kořicí a tu vločku? Co já bych za tenhle zpropadenej pocit jenom dala..? Klidně bych za to dala všechny dárky světa co mi ráčí ten moderní - rádoby ježíšek nadělit! Nejraději bych byla překvapená a plná nadějí, co všechno dostanu a zatím o všech dárcích vím. Někdy si říkám, že mě se člověk nezavděší, když mi vybírají dárky jiní, nejsem spokojená a když si jej vyberu sama - budete překvapeni - opět nejsem spokojena! Proč jenom jsme všichni tak nároční?
Píše se rok 2011, 14. prosince a...NESNĚŽÍ! To je tak kruté, bezohledné a smutné! A hlavně je to nevánoční. Nevím, jakej debilní antikristickej plyn v atmosféře to způsobil, ale jednou mu to všechno pěkně vrátím. 15. má sněžit..uvidíme ( i když nad tím ironicky, takovím tím pesimistickým způsobem pokyvuji hlavou i já mám svoje naděje a ponechávám si jich pro špatné časy)

_(pod perexem se neobjevuje nic zajímavého, jen mé osobní vsuvka..výliv nálad)___


A když už jsme u toho pesimizmu zdá se mi, že s toho stereotypu jednou chcípnu! Už mě nebaví ani minutu poslopuchat ty kecy patřící M. Ona je tak nezábavná tak..bez nápadu. Dělá věci aby sem se o ní zajímala, abych jí snad i obdivovala a za jakou cenu...ALE ONA MĚ NEZAJÍMÁ! Když si ráčí svůj debilitní zobák vyhulit, ať to udělá, ale bez keců. Koho to zejímá? Kdo chce cítit smrad hořícího papíru? Koho zajímá její názor na moje oblíbence metalového osazenstva? MĚ TEDY ROZHODNĚ NE! Sama mě nezajímá, její ošklivej ksicht, její vtírající se ksicht! Ty debilní dva roky..!
Proč se smát, když je mi do pláče? Já nechci, nechci se smát. Vlastně chci a jak moc bych ráda, ale tohle co ze mě vylejzá neni smích, ale ušklebek, snad poslední zbytky radosti ze života. Život! blbost..Co s ním? Co s ním mám teď dělat? Už není co! Vlastně je...Ale já nevím, nevím a chci to zjistit!
Dneska jsem se rozhlídla po třídě plný žáků, různě zde rozmístěných. Říkala jsem si, o čem asi sní? První obětí mého pohledu byl V.. A já měla jasno, ten určitě sní o vyšším levlu ve hře a přízni nějaký holky. Jak snadný bylo tohle uhodnout.. Tak průhlednej... Ale má to svou logiku. (nemám chuť jí tu více rozepisovat).Další byl P. Ten sní o své jediné...O co dost průhlednější. Pamatuji si na jednu hru. (detailnější popis hry si ponechávám pro jiné příležitosti). Ona - stvůrkyně jeho snů - byla první ke komu přišel (v rámci té hry). Bylo to milé a nechutné zároveň. Další byla S. Ta sní též o svém princi a o štíhlé postavě. Touží po pozornosti celé třídy, chce skrátka být - jak se to dá nazvat - Oblíbená. Aby jí kluci obskakovaly (jak výstřední dvojsmysl) a holky záviděli. Neskutečně nudný sen (z mého pohledu). Dálší A. To je jedna z neprohlédnutelných lidí ved třídě. Její touhy jsou pokaždé jiné. Chce bojovat a mír zároveň. Její představivost mě na rozdíl od ostatních baví. Pro L. je zas nejdůležitější úspěch a kariera. Jistě že sem tam zatouží po vztahu, ale jediný co se v její hlavě najde jsou: dobré známky, přátelé, výborný prospěch...Svým způsobem její myšlení vidím kladně, proti tomuhle nic nenamítám...Potřebujeme se dobře učit, abychom neskončili zle, to je případ M. ta snad ani nemyslí...Je hloupá, neuvážlivá, ale co mě je po ní? nemám ji ráda! Pak je tu A. opět neprohlédnutelná. Každopádně jsem jí slíbila, že bližší definici o ní napíši, jakmile najdu nějakou její fotku...T. zase touží po lásce. Vlastně po klukách..Co víc by si někdo průměrnej mohl taky přát? Obklopaná kluky už přeci je...A posledním neprohlédnutelným je T. Vlastně je prohlédnutelný, ale ne zcela.
A takhle bych v popisu mé třídy mohla pokračovat pořát a pořát, ale už mě to nebaví..Vlastně, co já vím o tom, co oni si myslí?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.