Je m'appelle Christine.

24. září 2011 v 15:39 | Froya Aranell |  Kecy. (pro rok 2011)
Včera byl extra vtipnej den, to vám teda povím...Možná byl vtipnej právě proto, že sem spadla na hlavu.Ale nebudu přece předbíhat a ochuzovat vás o detaily, které dělají článek dlouhým a vy po nich tak prahnete.
Začala sem úplně obyčejně - vztaváním. Což bylo mimochodem velice vtipné, ale to je i zbytek dne. Nebudu řešit co sem dělal po tom, když sem zjistila že ležím v posleli a čučím do stropu, zatímco můj mobil (mimochodem metallica) si báječně vyhrává a je celej žhavej abych ho vypla. Ráno mi bylo v mojí kožený bundě (Ano, moje bunda je boží, proto jí tak často zmiňuju, a hlavně proti, že sem hnusnej smrad) zima. První hodina byla zemák. Náš pan učetel , co se vrátil z Anglie byl opět vysmátej - nic neobviklího - ten prevít nám totiž oznamoval písemnku. Jestli bylo něco k udušení smíchem, byla to až druhá hodina - můj oblíbený - tělák. Běhali sme totiž po zadu na čas. Tak sem se teda rozběhla a snažila se, abych viděla před sebou svýho velkýho konkurenta (ano, před sebou, jestli vám ten smysl nedochází..). Po dvou sekundách se stalo něco, co si trvale uložím do mládí a nikdy to nevypustím, nikdy se to nevyvětrá...Totiž: běžela sem. A jak sem běžela a zrychlovala stratila sem rovnováhu a mile přepadla na zem po zádech. Moje - jak bych to jen zaznamenala - zadnice, to docela odpískala a pěkně mě bolí ještě teď. Je to skutečně intenzivní bolest a pokud nesedím (tak logicky stojím nebo ležím) mě bolí. Ale je to ta vtipná bolest. Mimo to sem se uhodila do hlavy, takže mi zničně přeskočilo, což mimochodem vyplívá z mýho šíleneckýho chování. (no, kterej vůl by šel šel a šel až by mu to připadalo vtipný a tak se smíchem zastavil?) Jo, tak ta hlava mě už nebolí. Byl to opravdu mimořádnej výkon. Asi budu na olympiadě synchronizovaně padat. Aplaus pro mne...
Celej den sem se teda vyvarovala chůzi, ale až tak to nebolí, vysoce odmítám si stěžovat nebo chodit k doktorovi. Ještě lepší bylo, že když sem spadla (bude to souviset s tou hlavou) sem smíchy chtěla brečet, tak sem se ještě pořádně nesmála.
Měli sme teda češtinu. Tam se nic zajímavýho nestalo, jenom sem vůbec nereagovala, co nám to ta učitelka mele. Pak fyzika. Máme skvělího učitele s kterýho si umíme dokonale vystřelit. A on z nás taky, protože tvrdil, že se budem učit a nakonec sme si promítali fotky z Anglie (jo, on tam byl taky). Byl vysmátej jak mraky a pokaždý, když byl na fotce náš - už zmiňovanej - učitel na zeměpis, vykřikl: "A Mistr King!" (On se totiž menuje Král).
Poslední hodina - IVT. Takže sme jenom tupě civěli do počítačů a nic.
A taďka příjde něco, co vám objesní neobjasnitelné - nadpis. Byla to první schůzka kurzu frániny. Skvěli bylo, že sme tam byli jenom my tři, co se přihlásily z naší třídy. Jo, to chce potlesk. Takže se bohužel asi zruší. Aspoň vím jak se řekne "Jmenuji se (to jméno,jak se menuju, ale já sem anonim, nic nebude, mládeži!)" A to máte krásně napsaný v nadpisu.
Abych toho neměla málo, šla sem ven a vypila dva energi drinky, takže sem neměla páru, co říkám nebo dělám. Che, kecám. Pamatuju se úplně všechno, ale to neni podstatný.
Vraťme se tedy do dneška. Dneska sem nedělala nic, kromě toho, že sem strašně unavená, ale stejně jdu ven. Poslední zaznamenaná věc v mym mozku je, že sem kámošce přes skype napsala "Píšu článek o mí prdeli.."

Jo, uhodli ste, už vás ušetřím. Padám ven...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tessie" <3 Tessie" <3 | Web | 25. září 2011 v 9:43 | Reagovat

To nejpodstatnější nenapíšeš. Naše šílené telefonáty M. a A. A hlavně A. z toho byla pěkně na větvi. "Jste normální?!" Lukáš:"Adélo, chceš ho tam?" Nebo agent nula nula sedm, jsem James Bond :D

2 froya froya | Web | 25. září 2011 v 12:19 | Reagovat

[1]: Nedělej ze mě prase :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.